Klášter Dominikánů
Klášter Dominikánů
Klášter stával na místě nynějšího zámku. U něj byla zahrada a kostel panny Marie se hřbitovem. Původ kláštera sahá asi do časů krále Přemysla Otakara II. a první zpráva o něm je z let 1277 - 1295, kdy kolínský rychtář Giselbert pamatuje na spásu duše svého předchůdce Jindřicha a učinil dominikánský klášter v Kolíně, vedle farních kostelů v Novém a Starém Kolíně podílníkem jednoho masného krámu v městě, z něhož dle úmluvy r. 1295 měly mnichům vycházet na každý rok tři kameny čistého loje. Po druhé je klášter zmiňován za války roku 1307, když se německý král Albrecht hnal útokem ke hradbám města ze strany kláštera, ale byl odražen statečnou posádkou. Roku 1325 vladyka Vecel z Krakovan odkázal sedleckému klášteru svůj statek Krakovanys tou podmínkou, abyaby sedlečtí mniši vydávali kolínským dominikánům každý rok 16 kop grošů.
Častější zprávy o klášteru jsou z let 1380 - 1401. Dominikáni podle řehole měli svou obživu mít pouze z almužen a dobrovolných darů. Roku 1380 odkázal dominikánům Pešík Světlík 30 kop na opravu kláštera, Haman Czorner 5 kop, František z Křečhoře 5 kop a k tomu 100 grošů na bílé sukno, Jan Sechsel 5 kop. Roku 1381 odkázal Martin kaplan10 kop fundace na výroční mše v klášteře panny Marie, Radvan odkázal peníze na nový ornát a kalich, Ondřej Strauss 5 kop a Jakub mlynářskýv poslední vůli nařídil, aby vdova jeho z domu který ji zůstal, vydávala každé čtvrtletí čtyři chleby. Ješek Suchopal tehdy odkázal klášteru dvě kopy výročního platu. Roku 1383 odkázal mnichům Petr Sechsel 5 kop, 1384 Jan Pleibshie 12 kop, Kateřina Styrka 4 kopy. Roku 1385 umíral Vavřinec z Bělé, který byl v hádce bodnut k smrti a pamatoval na klášter odkazem 3 kop. Neměl ovšem zřejmě příliš mnichy v lásce, neboť žádal, aby ony peníze byly dány klášternímu kostelu a nikoliv tomu domu ospalců. Roku 1386 odkázal Jeník pivovarník1 kopu a taktéž i Klára Peterlinková a roku 1387 i Václav Veinand. Roku 1389 dal Jan z Křečhoře 10 kop na stavbu, 1392 Tomášek, právní řečník 2 kopy, 1393 Ješek Řehák 30 gr. Roku 1394 dal Greblin nový ornát, 1395 Anna tkalcová 5 kop, 1397 Juřík sladovník od horské brány kopu výročního platu a 15 kop fundace mešní, Václav Hammer 2 kopy a Matěj Hrba krejčí2 kopy platu. Roku 1398 odkázal Jakeš z Kouřimi klášteru 60 kop fundace na výroční mše a vigilie a roku 1399 dal Petr Kunatů jednu kopu na budoucí stavbu klášterní zvonice.
Kolínký klášter byl údajně bohatý a je škoda, že jeho další rozkvět zastavily plameny husitských bojovníků, kteří spatřovali v jeho obyvatelích nesmiřitelné protivníky z řad katolické círve, kterým přichystaly stejný osud jaký katolíci připravili mistru Janu Husovi. Část z nich pochytaly a včetně faráře Hynka z Ronova 22 dubny 1421 upálili. V plamenech skončil i samotný klášter a už nikdy více nebyl obnoven. Tím skončila éra dominikánů na kolínském panství.