Kostnice
Kostnice
GPS: 50°1'35.006"N, 15°12'7.322"E
Zobrazit místo Kostnice Kolín na větší mapě
Kolem chrámu sv. Bartoloměje se od nepaměti rozkládal farní hřbitov, na který podobně jako v kostelních kryptách byli ukládáni význační měšťané. pohřební poplatek do zádušní pokladny byl 5 kop grošů českých. Pro uložení kostí nahromaděných překopáváním hrobů vystavěl děkan Antonín Formandl, zdejší rodák, syn císařského rychtáře Jiřího Formandla r. 1733 tuto kostnici svým nákladem.
Roku 1768 ji nechal obnovit kolínský děkan Liborius Dittman, zdejší rodák, syn radního Karla Šebestiána Dittmana. Roku 1796 při požáru města a kostela vyhořela a byla jen nuzně opravena a pokryta šindelem. Od té doby chátrala víc a víc. Roku 1843 kaplan a pozdější děkan Jan Lindner se ji snažil zachránit. Pražská komise odhadla rozpočet na 1 700 zl. Polovinu měli dát měšťané, kteří se tomu bránili. Jan Lindner ve snaze kostnici uchránit, požádal gubernium, aby byla určena za depozitář, což bylo povoleno.
Nový kaplan a pozdější děkan Jan Svoboda z Chrudimi, nastoupil roku 1848 a ihned pracoval na záchraně kostnice, která dle jeho líčení byla ve strašlivém stavu. Po mnohých nesnázích vyprosil peníze určené ke zboření, t.j. 277 zl., doplnil obnos sbírkami a velkým darem svým a děkanovým a kostnici opravil pomocí řemeslníků z Chrudimi přivezených v době od 25.7. 1849 do 18.8. 1849. Kolínští páni, kteří kostnici nepřáli, naváděli v té době tesaře "by na té střeše něco nařízl, aby v krátkosti spadla, k čemuž se ten šlechetný člověk potřebovati nedal" píše Jan Svoboda.
Z původní výzdoby z roku 1733 je oltář, tři stěny, nahoře symboly pomíjejícnosti světské slávy, moci a hodností. Vlevo kříž a berla, odznaky biskupské, uprostřed nad oltářem papežské, vpravo žezlo a meč, moc světská. Dva obelisky, dva sloupy u dveří a věnec s nápisem nad dveřmi nechal udělat Jan Svoboda roku 1851 z kostí ze zrušené kostnice u sv. Jana, rovněž kostlivce, kterého nechal zhotovit strýc Jana SVobody, František Pštros z Prahy. Dle lidového podání to je student z barikád z r. 1848. Pomníčky z deskami jsou z roku 1871, z kostí získaných při snižování terénu pro odstranění vlhkosti kostela. Roku 1884 potřebovala kostnice znovu opravu a městská rada ji chtěla zbořit i s památnými hradbami. Děkan Svoboda ji znovu opravil roku 1887, ale část hradeb město přeci jen zbořilo. 7.11. 1921 vichřice poničila střechu a věžičku, což opravil děkan Václav Sixta.
Důkladná oprava byla vykonána děkanem Václavem Davídkem 1932 - 1935. Byly podchyceny základy, kaple byla stažena, dána nová střecha a omítka a upraveny oba parkány. Železné svícny v kostnici jsou darovány do kostela při jubilejních oslavách v r. 1878 a stávaly v presbytáři. Na pilířích jsou čtyři zrcadla, symboly marnosti. Venku na zdi kostnice vlevo je mramorová deska nad hrobem děkana a apoštolského protonotáře Vavřince Marka Guigni, sedmi kněží, kvardiána a sedmí bratří laiků z řádu kapucínského kláštera zdejšího, kteří při zaopatřování nemocných se nakazili a zemřeli a to v době hrozného moru v roce 1680. Velká písmena prvních tří řádků nápisu začínajících slovy "Oběti lásky" dávají součtem letopočet 1680.
Zdroj: nápis v kostnici od Jana Kamarýta z r. 1964
Kolínská kostnice bohužel není v současné době běžně přístupná veřejnosti, což je opravdu velká škoda a tak stejně jako přilehlý chrám svatého Bartoloměje, který je již dosti dlouhou dobu v rekonstrukci, se kromě zvonice nikam nepodíváte.
Další informace ohledně kolínské kostnice je možné nalézt přímo na stránkách kolínského chrámu sv. Bartoloměje zde, které jsou opravdu velmi zdařilé a kde je k dispozici i mapka celého chrámu.
Náhledy fotografií ze složky Kolínská kostnice