Jdi na obsah Jdi na menu
 


Městské hradby

7. 2. 2010

Kolínské městské hradby

GPS: 50°1'34.344"N, 15°12'6.415"E

Obrazek

   Velikost vlastního města uvnitř hradeb činí kolem 7 hektarů. Vlastní městská zeď zahrnující město v obdélném čtverhranu byla do 4 sáhů vysoká, 5 - 6 stop tlustá a opatřena byla okrouhlými a krytými baštami na 30 sáhů od sebe vzdálených. Nízké branky vedly touto hradbou na zelené prostranství, 20 kročejů široké kolem omezené zdí do dvou loket vysokou, zvanou parkán. Ta však po druhé straně sahala až do hlubiny městského příkopu, který byl 20 loket hluboký a i na druhé straně byl bytelně vyzděn.Zdivo pocházelo ze svoru a ruly. Z města se vycházelo čtyřmi věžnými branami se stanovitým krovem. Dřevěné mosty vedly přes příkop k pevnému předbraní. Brány byly labská, kouřimská, čáslavská, která se později jmenovala horská a klášterská později jmenovaná pražská. V severozápadním rohu vedla branka k Labi. Při bourání hradeb v roce 1872 byl objeven poblíž kostnice výklenek, v němž byl hliněný džbán obsahující špetku prachu. Ve středověku byl obyčejObrazek zazdívat do hradeb nádobu se živým zvířetem, čímž prý stavba nabývala tvrdosti.

Hradby v ulici Politických vězňů.

GPS: 50°1'35.828"N, 15°12'0.503"E

   V současné době ovšem z hradeb zůstalo pouze torzo, které běžný návštěvník města ani nepostřehne, neboť zbytky tohoto kdysi velkolepého městského opevnění jsou spíše ukryty, než aby byly dány na odiv veřejnosti. Cokoliv se z hradeb dochovalo pochází převážně z nejstarších městských hradeb. Část je možno spatřit kolem chrámu Svatého Bartoloměje a další zbytky se nacházejí v ulici Na Valech. Na obou těchto místech jsou i poslední dvě bašty, které z opevnění zůstaly. Další část hradeb je možné ještě spatřit ze severní stObrazekrany od Labe, kde podél železniční trati jsou vidět taktéž pozůstatky hradební zdi i když místy už ne v původní podobě.

Další část hradeb v ulici Politických vězňů.

GPS: 50°1'36.431"N, 15°11'58.143"E

   Obdélné náměstí bývalo kolem dokola lemováno loubím, které bylo špičatě klenuté. Známěstí vedly ulice Labská, Čáslavská, Kouřimská, která se nazývala i Poslova, dále ulice Klášterská neboli Pražská. Další ulice se jmenovala Židovská z níž vedla ulička K Rynku. Obě ulice do kopce ke kostelu byly beze jména. Další ulice se jmenovObrazekala Koňský Trh, ale není bohužel známo, která to byla.

  Další pozůstatek hradeb v ulici Politických vězňů skryté v zahradě.

GPS: 50°1'37"N, 15°11'56.613"E

 Za branami města byla předměstí čáslavské, kouřimské a klášterní (později pražské). V nich byly ulice Mlynářská či Pekařská, ulice Koláčníků jejichž poloha se nedá určit. Na čáslavském předměstí byla ulička Ztracená a za klášterským předměstím bylo hlíniště, kde byly lednice.

Obrazek

V ulici Na Valech je k vidění další pozůstatek opevnění. Bohužel další část, která byla nedávno k vidění je už schována za zástavbou.

GPS: 50°1'38.477"N, 15°11'54.407"E

Horská brána

Obrazek

   Horská brána dominovala na východní straně hradeb. Původní její padací most nahradilo trvalé přemostění hradebního příkopu a její mřížovou uzávěru vystřídala těžká dubová, železem silně okovaná vrata. Po požáru roku v roce1734 opravená, byla v roce 1796 opět požárem těžce poškozena a potom již marně čekala na novou opravu.

   Během 18. století pozvolna mizel hradební příkop, postupně zavážený a stromovým a keři osazovaný a později i domky zastavovaný, až byla roku 1843 zbourána brána sama a vchod do města tím byl od východu otevřen.

Pražská brána

Obrazek

   Pražská brána střežící vchod do města ze západní strany, byla vlastně branou nejmladší a dlouho nesla název "porta nova". Bránu tvořily dvě, značně zvýšené a zesílené hradební zdi a prostor mezi nimi, do stran opatřný zídkou s průchody na parkán, byl vlevo (při pohledu na město)zastaven kolářskou dílnou, na pravo dílnou kovářskou, jež jako majetek obce byly mistrům těchto řemesel pronajímány.

  Brána hrála i nemalou úlohu, když zámecká vrchnost, městu nikterak příznivá, roku 1593 postavila před branou na místě rozpadlých zámeckých koníren hospodu "na ostatním penízi" ( v místech pozdějšího vojenského velitelství ), nerespektujíce vůbec městského provilegia.

   Tehdy byla brána němou svědkyní výčitek a obvinění, metaných rozhněvanými konšely na hlavy městských synků, sousedů a podruhů, kteří lační frejů a dobrého i levného zámeckého piva, zpronevěřovali se  zásadám sousedské kázně a pospolitosti a nosili své groše do zámeckého šenku. Když ani prosby, ani stížnosti nepomáhaly, moudří konšelé roku 1616hospodu koupili a přeměnili ji na "špitál chudých".

   Svou životní úlohu pražská brána dohrála roku 1829, kdy byla zbořena a odstraněna.

Kouřimská brána

Obrazek

   Kouřimská brána byla nejdůležitější a také nejmohutnější branou městského opevnění. Za doby Vladislava Jagelonského, jehož iniciálou byla vyzdobena, byla ještě zpevněna a i uvnitř vybavena, takže mohla ve svých zdech hostit nejen vzácné velmože, ale i jeho Milost královskou při návštěvách města.

   Stávala v místech domu č. p. 113 a protějšího č. p. 13 a uzavírala kouřimskou ulici, jinak též "poslovou" zvanou, při jejím východu z městských hradeb. Vlevo nepřiléhala k měšťanským domům, jako na straně protější, nýbrž umožňovala přístup do uličky, vedoucí podél městských hradeb ke staré škole. Zde také za hradební zdí, býval pramen, který později byl sveden do kašny, jež stávala skoro ve středu nynější křižovatky ulic Kouřimské a Legerovy.

   Kouřimská brána byla zbourána roku 1844. Později byla odstraněna i zmíněná kašna a rovněž odstraněna náhodně povozem stržená soška P. Marie, která až téměř do konce 19. století stávala před tehdejším domem Sixtovým ( později domem Dr. Funkeho) a hostincem u Starých (později "U Víznerů"), aby nepřekážela frekvenci, která v těchto místech bývala od pradávna velmi čilá.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA