Zvonice
Zvonice
GPS: 50°1'36.565"N, 15°12'4.678"E
Chrámová zvonice byla postavena roku 1504 z důvodu nestability severní věže, jež byla narušena kýváním zvonů. Zvony se totiž původně nacházeli v této severní věži, ale roku 1497 byla na ní zaznamenána velká škoda, když při zvonění se celá věž kolébala a ve dvou oknech se objevily trhliny. Pro zmírnění škod byly zvony spuštěny o jedno patro níže, ale to nestačilo a tak byla postavena nová zvonice. Na severní části zvonice při východní straně se nachází deska s nápisem jež na stavbu zvonice poukazuje:
Spasitele syna otce nebeského
Ježíše světu z panny narozeného
léta čtvrtého v puol druhem tisieci (1504)
založena tato věže zvoniecie
pilnostie obyvatelstva města toho
a Bartoše snažně pracujiecieho
budiž požehnáno panie jméno
jemuž se klanie každé koleno
buď ode všeho stvořenie chváleno
Deska na severní straně zvonice dokládající její založení
Ze severní věže sem byly přemístěny zvony. Největší z nich byl Vůžan. Byl to zvon ulitý ze vzácného kovu, zdobený stříbrnými mincemi na povrchu a dole byl lemovaný obručí z čistého zlata.Dále na něm byl nápis: Maria
O rex Christe, veni cum pace!
Dárkyní tohoto zvonu byla podle pověsti paní Vóžana,která ho dala ulít roku 1442, nebo roku 1449. Mimo Vůžana zde visely zvony "Ptáček" z roku 1500 od mistra Jana, zvon "Mnišek" a dva zvony z roku 1552 od Tomáše Klábala. Až do roku 1756 visely zvony srdcem vzhůru, tak jako tomu je v Kouřimi. Tomuto zavěšení se říkalo "po husitsku s vysokým točením" a děkan Dittmann dal tehdy zvonovou hranici přestavět na nynější způsob. Dne 6. října byl na krov věže vyzdvižen silně zlacený kříž s makovicí a uprostřed 18. století sem byly přemístěny hodiny ze severní věže. Ovšem roku 1796 vypukl na zvonici požár, který rozlil všechny zvony a zničil celou střechu. Střecha byla poté nahrazena novou, baňatého tvaru s lucernou. Ale 26. října 1869 shořela i ta a proto roku 1872 byla podle plánů Josefa Mockra postavena střecha nová, kterou je možné tu vídat i v současnosti.
Ochoz na vršku zvonice
Zvonice je mohutná třípatrová stavba uvnitř z lámaného a zvenku z tesaného kamene, čtvercového půdorysu. Každá strana měří 9 metrů. Na jižní straně je vchod o několik metrů výše, než okolní půda. Zdi jsou v přízemí silné 2 metry a v dalších patrech se vždy zeslabují o 0,10 m. V prvním a druhém patře na jižní a severní straně jsou malá obdélníková okna, ve třetím patře potom široká, lomeným obloukem uzavřená, uvnitř ve hlubokém výklenku polokruhem zakončeným.
Zvon Jan Pavel z roku 2000
Když byly po požáru ro 1796 zničeny všechny zvony, byly zde poté umístěny nové:
Zvon 1 - průměr 1,12 m, výška 0,86 m, kolem vrchního okraje na severní straně byl nápis:
JOHANN WENZEL KÜHNER GOSS MICH IN PRAG 1797
Pod nápisem visely girlandy. Na severní ploše pláště byli dole dva svatí v reliéfu, poloviční figury (sv. Jan a sv. Pavel ? ), na jižní dvě celé svatých rytířů stojících na akantových listech.
Zvon 2 - průměr 0,91 m., výška 0,87 m. Měl stejný ornament a nápis jako předešlý zvon a na severní straně pláště měl postavu sv. Floriana.
Zvon 3 - průměr 0,71 m., výška 0,55 m. Měl stejný ornament jako předešlé zvony. Na severní straně pláště byl Kristus na kříži a u jeho nohou P. Marie. Při spodní obrubě byl nápis: J.W.K. 1797 (J.V. Kühner).
Zvon 4 - průměr 0,56 m., výška 0,46 m. Ornament na něm jako u předešlých zvonů, ale zmenšený. Při spodním okraji nad akantovou obrubou: J.W.K. 1797 (J. V. Kühner).
Zvon 5 - průměr 0,35 m., výška 0,29 m. Zvon byl hladký, bez ornamentu, jen na jižní straně pláště neznatelný reliéf a pod ním:
ICS 1784 ( Jan Krist. Smrčka, nebo J. K. Schinke v Praze )
Největší ze zvonů je Bartoloměj z roku 2000
Z těchto zvonů už na věži ovšem není ani jediný. Kvůli rekvizicím v obou světových válkách se žádný z nich nedochoval. V dnešní době jsou na věži umístěny dva nové zvony ulité v roce 2000 v dílně Rudolfa Pernera v Pasově a to Bartoloměj a Jan Pavel. Další zvony, které tu jsou se jmenují Václav z roku 1562 a Sanktusník z roku 1730, které tu jsou prozatimně umístěny z kostela sv. Víta ze zálabí. Výčet zvonů završuje zvon Kohoutek z roku 1610, který má údajně pocházet z kolínského popraviště. Poslední patro dříve sloužilo jako obydlí hlásného a v druhé polovině 19. století byla ve zvýšeném přízemí založena první kolínská veřejná knihovna děkanem Janem Svobodou.
Okno ve výklenku v jižní části zdi
V současnosti je zvonice přístupná veřejnosti o sobotách od 10 do 16 hodin a v neděli od 13 do 16 hodin s tím, že poslední výstup je v 15 hodin. Vstupné je pro dospělého 40 kč. a pro studenty a důchodce 30 kč. Děti mají vstup zdarma.