Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
GPS: 50°2'21.822"N, 15°17'9.348"E
Stavba tato původně jednolodní, gotická, měla stopy oprav pozdní gotiky (vchod do sakristie), snad z peněz odkázaných roku 1580 Hášou z Újezda. Později kostel barokován a r. 1888 k nynější podobě zcela přestavěn nákladem záduší filiálního kostela Veletovského.
V kostele u vchodu při půlnoční zdi zazděn náhrobek s nápisem:
Leta 1527 Den Obraczeni Pawla k wirze Umrzel Urozený
Wladyka pan Waczlav Hassa z Uujezda Jehozto tielo tu po-
Chowano a oczekawa Slawne przisstie Krista pana k poslednimu
Soudu.
Pod tím erb: ve štítu hlava (obličej dětský) a na štítu přílba zakončená paví hlavou, s přikryvadly.
Z památek uměleckých, jež kostel chová, sluší zaznamenati ze dřeva řezanou sochu Kristovu, jež nyní jest upravena na Krista ležícího v hrobě a umístěna v postranním oltáři (konec 17. stol.) V oratoři visí obraz Madony se spícím děckem v náručí. Zdařilá práce tato směru Brandlova pochází z počátku 18. století. Téže doby hotovena jest i stříbrná monstrance paprsková 0,49 m vysoká.
Ve věži visí dva zvony. Menší z nich (průměr 0,62 m, výška 0,47 m) ukazuje při koruně nápis:
ANNO DOMINI 1612 SWATI AMBROSS PRAWI
WSTANTE MRTWI PODTE K SAVDV
Pod tím spatřuje se věnec akantový a na plášti:
ALBRECHT GIRZI IAN WOLDRZICH
BRATRZI WLASTNI KLVSACI S KOS
TELCZE A NA KONAROVICZICH
Níže v oválném věnci erb: štít s břevnem, v němž dvě příčky svisle na dvě půle rozděleny a při něm 1612.
Větší zvon (průměr 0,88 m, výška 0 70 m) má při koruně nápis:
Podte wssichni a poslechnete slowa bozyho leta panye C LXO
won: klabal r.
Na východní straně hladkého pláště v oválovém věnci erb Hášů z Újezda.
Hlavní oltář
Farní kostel v Konárovicích připomíná se prvně roku 1352 v registrech desátků papežských, kdež farář Konárovický, jsa nejchudším v dekanátu Kolínském, povinen byl desátkem 6 grošův.
Do válek husitských vystřídali se tito faráři: Po smrti kněze Jana r. 1358 kněz Hřivin z Pobipes, r. 1361 Jan Mírků z Dymokur, r. 1380 kněz Jan, kterýž byl roku 1398 správcem dekanátu Kolínského, roku 1400 kněz Jan z Čábelic, r. 1402 Jan z Chrudimě, roku 1407 Václav z Hory a roku 1419 Václav ze Zájezda.
Později uszováni ku kostelu sv. Kříže kněží podobojí a potom lutheranští. V závěti své r. 1580 odkázal pan Jiří Háša z Újezda kostelu v Konárovicích 50 kop na jeho opravu, „tak aby tam slovo Boží od učitelů evangelických v čistotě bylo kázáno bez přimísení bludů a vynálezů lidských“. Také na faráře tehdejšího Eliáše Jorama pamatoval 25 kopami a kaplanovi jeho Martinovi odkázal 5 kop. Roku 1613 jmenuje se tu knězem Kotčovský, kterýž v K. Hoře dům držel.
Vedlejší oltář
Za pozdějších držitelů Konárovic chrám pustnul. Již r. 1615 byl bez kněze a utrpěv pozdějšími běhy válečnými, hrozil r. 1650 sesutím. Do r. 1683 posluhovali tu děkanové kolínští. Teprve pan Adam Jaroslav Šofman z Hemrles při posledním pořízení svém roku 1669 nařídil, aby z peněz pozůstalých vystaven byl kostel nový na místě sbořeniště starého chrámu, kterýž odkaz provedli synové jeho Jan Fridrich a Jiří Bohuslav. Vystavivše nový kostel roku 1683, učinili při něm administratorem Václava Matěje Vroblického, kněze polského řádu sv. Augustina a svého kaplana zámeckého. Týž setrval tu do r. 1688 a po něm jmenuje se Jiří Antonín Lenz do roku 1691. Patronové kostela nejednou vzpomněli na chrám i kněze jeho odkazy.)
Socha Madony stojící vlevo u vchodu
Na ony časy zastávali duchovní správu: roku 1691-1706 velební Otcové řádu kapucínů z Kolína, farář Starokolínský a z Týnce n. L., 1707-8 Zikmund Náchodský z Neydorfu, 1708-10 opět kněží ze Starého i Nového Kolína, 1711-12 Bernard Vilém sv. p. z Říčan, 1712-18 kněží z Kolína, 1718-24 František Fromm, 1724-25 Jan Müller, 1726 Vít Žáků z Radobýle, 1726-28 Jiří Tůma, 1728-37 Jan Vojtěch Werner, 1737-41 František Hložek, 1741-61 Jan Jos. Kolářík, 1761-62 Jan N. Herlup, 1762-66 Frant. Kněžáček, 1766-67 Josef Mat. Motl, 1767-81 Roman Payer. Za tohoto zbudovala hraběnka Alžběta Quasco de Claviers nové obydlí pro administratora poblíž kostela. Potom následovali: Jan N. Frant. Berka 1781-96, Lambert Pelikán 1796-1806, Frant. Vambera 1806-20, kterýž dočkal se r. 1810 povýšení zdejší administrativy na faru, a dále faráři Jan reclík 1820-41, Jan Kašpar 1841-47, Frant. Kouřilek 1847-49, opět Jan Kašpar 1849-52, Josef Malý 1852-60, Václav Hlína 1860-71, Josef Berrlach 1871-92, administrator Lambert Vichta a od 3. listopadu 1892 Gustav Ad. Čenský.
Varhany
Roku 1898 postavena na místě staré schátralé budovy farní budova nová, jednopatrová. Veškerý náklad na stavbu poskytlo zádušní jmění filiálního kostela Veletovského. (MS. 55. M. XIV. 93., HSb. II., pam. Kniha farní.)
Farnost Konárovická r. 1897 čítala 2075 duší. (1893 katolíků, 87 ev. helv., 5 israel.) Podací právo ke kostelu sv. Kříže vykonává nyní Vilém Götzl, majitel velkostatku.
Přifařené obce jsou: Konárovice s myslivnou, Labutí a Souškami, Jelen, Třidvory a Veletov.
Farní budova