Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milan Rastislav Štefánik

15. 11. 2010


 

Milan Rastislav Štefánik

001-zmenseny.jpg

Rodný dům Milana Rastislava Štefánika

GPS: 48°40'12.37"N, 17°35'49.77"E

 


Zobrazit místo Rodný dům M.R.Štefánika na větší mapě

 
 

 

   Košáriská, rodná obec Milana Rastislava Štefánika se nachází přibližně 20 km. východně od Piešťan. V jeho rodném domě se dnes nachází muzeum, které mapuje celý jeho život od narození, po jeho tragickou smrt, která ho zastihla v době, kdy se vracel poprvé po První světové válce do Československa o jehož vznik se zasloužil. 

  Muzeum určitě stojí za to navštívit, neboť se zde nachází spousta zajímavých fotografií a exponátů ze Štefánikova života. Za mírný příplatek se zde nechá i fotografovat. Taktéž je možné si částečně prohlédnout i interiér přilehlého kostela. Pro občerstvení bych doporučil naproti rodnému domu přes silnici stojící pizzerii, kde je bohatý výběr jídel všeho druhu. O něco níže na druhé straně silnice se nachází další restaurace, která ovšem nemá takový výběr jídel a je podstatně dražší.

 Otevírací hodiny muzea:

 květen - září od úterý do neděle 8:30 - 16:30 

 říjen - duben od úterý do pátku 8:00 - 16:00      

  Z obce vede cesta k mohyle na Bradle, kde je Štefánik pochován. Je zde uvedena vzdálenost, 3 km ze středu obce.

Život Milana Rastislava Štefánika

   Milan Rastislav Štefánik se narodil 21.7. 1880 v Košáriskách jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře. Po středoškolských studiích, které ukončil maturitou v maďarském Szarvasi odešel roku1898 na Karlovu univerzitu do Prahy. Nejprve na Vysokou školu technickou a později na Karlovu univerzitu, kde roku 1904 doktorátem končí studium astronomie. S touhou věnovat se vědě odešel poté do Paříže. Tam se ho na známé hvězdárně v Meudoně ujal Jules Janssen. V krátké době dosáhl několika pozoruhodných vědeckých úspěchů, především při pozorování zatmění slunce. Technickou intuici využil při vylepšování astronomických přístrojů.

  Celkově šestkrát vystoupil na vrchol Mont Blancu, kde měla Meudonská hvězdárna svoji pozorovatelnu. V krátké době procestoval celý svět a při cestách se projevil nejen jako vědec, ale také jako vnímavý pozorovatel a sběratel uměleckých předmětů. Vědecké úspěchy, ale i obratná diplomacie, díky které po dobu cesty po Ekvádoru získal pro Francii objednávku na vybudování telegrafní sítě mu  jako francouzskému občanu přineslo společenské uznání a vysoké vyznamenání Kříž Rytíře Čestné legie.

  Po vypuknutí první světové války Štefánik narukoval do francouzské armády a stal se válečným letcem. Velmi rychle stoupal na žebříčku hodností, až se nakonec v červnu 1918 stal brigádním generálem. Štefánik od začátku boj za svou novou vlast Francii spojoval s bojem za osvobození svojich rodáků na Slovensku. Připojil se k zahraničnímu odboji, který vedl jeho oblíbený profesor z pražských studií Tomáš Garrigue Masaryk.

  V Paříži se setkává s Masarykem a Benešem  a nadšeně se zapojuje do práce českého odboje. Právě Štefánik se co nejvíce zasazoval o spojení Čechů a Slováků a o vytvoření samostatného Československa. Štefánik se věnuje zejména ustanovení samostatného česko-slovenského vojska. Cestuje do Itálie a Ruska, kde vyjednává vznik československých legií. V létě 1917 se vydává do Spojených států, kde mezi vlastenci provádí nábor dobrovolníků. Daří se mu získat 3000 mužů. Po jeho návratu do Paříže pak francouzská vláda vydává 16. prosince 1917 dekret o vytvoření česko-slovenské armády podléhající velení Československé národní rady.

  Po skončení první světové války se jako ministr války vrací 4. května 1919 zpět do rodné vlasti. Trvá na tom, že jako dopravní prostředek použije na tehdejší dobu nezvyklý dopravní prostředek-italský bombardovací letoun Caproni 450, neboť se nikde nechce dotknout půdy nenáviděného Rakouska-Uherska.

  Návratu domů se po dlouhých pěti letech strávených v cizině Štefánik bohužel nedočká. Při svém triumfálním návratu se osudového 4. května 1919 nedaleko Ivanky pri Dunaji se svým letadlem zřítí před zraky přihlížejících diváků včetně své matky a v troskách letadla umírá. V troskách letadla umírá kompletní čtyřčlenná posádka. Nehoda samotná se stala příčinou mnoha spekulací, ale jako nejpravděpodobnější příčinou se jeví špatný zdravotní stav Štefánika. Jeho zdraví bylo již dosti podlomené, prodělal několik operací žaludku a trpěl epileptickými záchvaty a upadáním do bezvědomí. Právě to mohlo být příčinou osudové havárie, neboť jeho zdravotní stav se zhoršoval. Pravou příčinu se ovšem již nejspíše nikdy nedozvíme.

 

  Mohyla generála Milana Rastislava Štefánika

8.jpg

Mohyla M. R. Štefánika na Bradle

GPS: N 48°40'45.80" E17°33'49.51"


Zobrazit místo Mohyla M.R.Štefánika na Bradle na větší mapě

   K mohyle se dá dostat dvěma způsoby. Buď pěšky po turistické stezce z Košárisek, odkud je to asi 3 km. To je i cesta kudy šel smuteční průvod k mohyle s ostatky M.R. Štefánika. Nebo se nechá k mohyle dostat pohodlněji autem z Brezové pod Bradlom. Pokud pojedete od Senice do Brezové pod Bradlom, tak na konce Brezové odbočíte doprava do kopce a  cesta vás zavede až k mohyle. Je to poměrně prudké stoupání dlouhé asi 2,5 km. Z vrcholu mohyly je nádherný výhled do okolí, ovšem chata, která se zde též nachází , byla v roce 2010 bohužel zavřena, tudíž zde nefunguje ani žádné občerstvení.

   Mohyla generála Milana Rastislava Štefánika je od roku 1968 národní kulturní památkou. Památník byl postavený v letech 1927 - 1928 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Obnova financovaná ze státního rozpočtu byla ukončená a památník zpřístupněný veřejnosti dne 4.5. 1996. Památník je ve vlastnictví a správě města Brezová pod Bradlom. 65,5 m široký a 95,5 m dlouhý památník byl postavený z přírodního kamene travertin na vrchu Bradlo vysokém 543 m nad mořem.

 

Náhledy fotografií ze složky M. R. Štefánik

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA